Tajfun nebo Hurikán ?

06/09/2020

53c-tajfun-0.gif

Ve své podstatě je to totéž, obecně se tyto bouře nazývají TROPICKÉ CYKLÓNY a podle místa výskytu hovoříme v okolí Ameriky o hurikánech, v Pacifiku o tajfunech a v Indickém oceánu o Willy-willy. Ve skutečnosti ale rozdíly jsou, zejména v intenzitě. Tajfuny jsou obecně silnější ve svých projevech a četnější než hurikány. Proč je o nich tedy tak málo slyšet? Nejspíš proto, že naše média přejímají zprávy hlavně ze západu a méně z východu a také že škody nebývají v Asii tak „veliké“. To souvisí s ekonomickou vyspělostí, úrovní infrastruktury a turistickou atraktivitou postižené oblasti. Když není co zničit, pak bývají škody „relativně“ malé. Malé jsou v přepočtu na dolary, ovšem v Asii bývá postiženo mnohem víc lidí, ztrácejí střechu nad hlavou, nemají dostatek potravin a vede to k ještě větší chudobě. O tom ale západní vlády moc slyšet nechtějí.

 Ale raději zpět k tropickým cyklónám, proč, jak a kde vznikají a kam putují? Ohniskem vzniku jsou vody tropických oceánů, obvykle mezi 5. a 20. stupněm na severní i jižní polokouli. Zde se voda díky vysoké teplotě (nad 30°C) intenzivně odpařuje. Pára při svém výstupu kondenzuje a uvolňuje velké množství energie. To by samo o sobě nestačilo. Aby oblaka začala rotovat a vytvořila typickou spirálu (Obr. 1), je potřeba nějaké další síly a tou je Coriolisova síla vyvolaná rotací Země (respektive její horizontální složka). To také vysvětluje, proč tropické cyklóny nemohou vzniknout na rovníku, tam je totiž Coriolisova síla nulová.

 

 tajfun_1.png

Obr 1. Řez tropickou cyklónou s typicky uspořádanými bouřkovými oblaky, okem, nasáváním vzduchu ve spodní části a jeho „roztékáním“ v horní

Zde se podívejte jak tropická cyklóna vzniká: https://www.youtube.com/watch?v=SNEG4YKElgY 

Podmínkou pro vznik tropické cyklóny je povrchová teplota vody alespoň 27°C a výrazně teplá voda  do hloubky 70 m.  Sezóna tropických cyklón tak trvá na severní polokouli od června do listopadu, na jižní od března do června. Ohniskem vzniku bývají východní části oceánů odkud tropické cyklóny putují obvykle na západ, kam je ženou stálé východní větry Pasáty. Jak se přibližují k pevninám, trasa tropických cyklón se stáčí směrem k pólům (Obr. 2). Na pevninu tak doputují jen některé z nich (právě o nich se dozvídáme z médií). Pokud se tropická cyklóna dostane nad pevninu, obvykle během několika hodin nejdéle dnů zaniká (nemá již přísun energie z výparu).

tajfun_2 výskyt.gif

Obr 2. Dráhy a intenzita tropických cyklón podle Saffir-Simpsonovy stupnice.

V minulosti se o tropických cyklónách příliš nevědělo, nebyly nástroje pro jejich odhalení ani prozkoumání jejich struktury. Horizontální rozměr běžných tropických cyklón dosahuje jen 550 km. Proto je zaznamenání přechodu tropické cyklóny na senzorech umístěných na meteorologických bójích v oceánech málo pravděpodobné a lodě se těmto jevům zdaleka vyhýbají s ohledem na jejich destrukční sílu. Intenzivní pozorování a výzkum umožnily až družice sledující oblačnost nad oceány a meteorologické radary.

Síla tropických cyklón se určuje podle výšky vln, které na moři dokáží vyvolat. K určení síly se používá Saffir-Simpsonova stupnice s hodnotami 1 až 5 (vlny 1,5 až 5,5 m). Rychlost větru v tropických cyklónách dosahuje běžně 200 km/h a úhrny srážek přes 1000 mm za několik dní. Asi nejčastěji postiženou obydlenou oblastí je oblast kolem Madagaskaru, kde byly na ostrově Reúnion naměřené celosvětově nejvyšší úhrny srážek za 24 h (1 825 mm) a za 3 dny (3 929 mm). Pro porovnání v ČR spadne za rok na těch nejdeštivějších místech cca 1 300 mm za rok. Energie tropické cyklóny je pro nás těžko představitelná, stačila by na pokrytí spotřeby elektřiny v USA za půl roku. Zatím ji bohužel neumíme využít.

Aktuální výskyt a trasy tropických cyklón můžete sledovat na stránkách Joint Typhoon Warning Center http://www.usno.navy.mil/JTWC/

A kde se vlastně vzalo slovo HURIKÁN?  poslechněte si v pořadu Slovo nad zlato dostupném  z archivu vysílání ČRo dvojka https://prehravac.rozhlas.cz/audio/3926607

L.P.