Vlny veder

Abnormálně horké počasí v létě je často označováno jako vlna veder (horká vlna, anglicky heat wave). V extrémních případech mohou trvat až několik týdnů se závažnými dopady na přírodní prostředí i lidskou společnost. Je prokázán vztah mezi velmi vysokými teplotami a zvýšenou nemocností i úmrtností. Během vln veder rovněž dochází k rychlému rozvoji sucha, které je hlavním stresorem pro zemědělské plodiny, lesy i volně žijící zvířata.

Vlny veder jsou vázány na specifické rozložení tlakových útvarů, které podporuje příliv velmi teplého vzduchu z jižního či východního směru a prohřívání zemského povrchu slunečním zářením za jasných dnů. Související nedostatek vody v krajině má tendenci vlny veder ještě více umocňovat z důvodu sníženého ochlazovacího efektu výparu.

Změny četnosti a intenzity vln veder je jedním z nejnápadnějších projevů změny klimatu. Podle mnoha studií došlo (nejen) na Evropském kontinentu k nárůstu extremity vln veder (viz obrázek níže).

Sezonní počet horkých dnů (šedě) a celková délka a extremita vln veder (červeně) v Evropě v období 1950–2022. Upraveno podle studie Lhotka a Kyselý (2022).

 

Výrazné vlny veder z nedávné doby téměř úplně překreslily mapu rekordních vlny veder pro jednotlivá místa v Evropě. Podrobnější vyhodnocení ukázalo, že 83 % plochy evropského kontinentu a přilehlých moří zaznamenalo rekordní vlnu veder v posledních dvou desetiletích, zejména kvůli mimořádným událostem z let 2003, 2010, 2015, 2018 a 2021 (viz obrázek níže).

 

Mapa rekordních vln veder pro jednotlivá místa v Evropě pro (A) období 1950–2002 a (B) 1950–2022.

 

V období 1950–2022 jsme analyzovali celkem 54 jednotlivých vln veder. Jejich prostorová pole teplotních odchylek jsou znázorněna na obrázcích níže. Uveden je i datum jejich počátku a doba trvání.

 

1950–1959

 

1960–1969

1970–1979

1980–1989

1990–1999

2000–2009

2010–2019

2020–současnost (do roku 2022)

 

Metodika a další informace jsou obsaženy v odborném článku: