Vědecký článek: Roční chod trendů teploty v Evropě v období 1961–2000

15/02/2019

Růst globální teploty v posledních dekádách se projevuje v jednotlivých regionech světa rozdílným způsobem: dlouhodobým nárůstem teploty, změnami srážek, změnami četnosti extrémů apod. V článku je pozornost zaměřena na změny maximální a minimální denní teploty (TX a TN) v Evropě v posledních 40 letech minulého století. Studie je založena na denních datech ze 135 stanic pokrývajících Evropu. Je představena metoda detekce teplotních trendů v průběhu roku prostřednictvím klouzavých sezón o délce 10 až 90 dnů posunovaných s krokem 1 den. Díky ní lze odhalit proměnlivost trendů teploty v průběhu jednotlivých sezón, případně i uvnitř měsíců. Metoda umožňuje zobrazit jak klasické měsíční a sezónní trendy prostřednictvím map, tak také změnu trendů 30ti či 90ti denních klouzavých sezón během roku ve formě grafů (viz obrázek). Ukazuje se, že vzorce chování teplotních trendů jsou v určitých regionech Evropy velmi podobné. Tyto regiony byly identifikovány pomocí klastrové analýzy aplikované na roční chod trendů extrémních denních teplot na jednotlivých stanicích.  Vyčleněna byla skupina stanic ve Středomoří a severozápadní Evropě, pro které je typická stagnace či pokles TX i TN v chladných měsících; dále stanice v severní a v případě TX i severozápadní Evropě, kde je naopak dominantní nárůst teploty v zimě a stagnace v červnu a říjnu. Ostatní klastry lze charakterizovat značnou proměnlivostí trendů v průběhu kalendářního roku a rychlými změnami (od stagnace po trend ve výši 1 °C za 10 let) v rámci některých kalendářních měsíců.

Obr.: Rozdělení stanic do klastrů podle ročního chodu trendů maximální a minimální teploty (TX a TN). Jednotlivé klastry jsou rozlišeny barvami jak v mapách, tak v příslušných grafech. Grafy zobrazují trendy 30ti denních klouzavých sezón, jsou sestaveny z boxplotů shrnujících trendy na stanicích uvnitř klastru v jednotlivých dnech. Černá křivka označuje medián trendů, barevný pruh reprezentuje trendy na 50% stanic (hodnoty mezi 1. a 3. kvartilem), šedé pruhy zobrazují trendy pod 1. a nad 3. kvartilem (do vzdálenosti 1,5 mezikvartilového rozpětí), šedé křivky označují odlehlé hodnoty trendů.

Práce ukazuje, že trendy standardně definovaných sezón a měsíců nevystihují skutečné hodnoty trendů dosahované v průběhu roku a nedokáží spolehlivě odhadnout rizika spojená s dlouhodobými změnami teplot. Vzhledem k prokázané variabilitě trendů pak může být obtížné identifikovat příčiny změn teploty.

 

Zdroj: Pokorná L. – Kučerová M. – Huth R.: Annual cycle of temperature trends in Europe, 1961–2000. Global and Planetary Change, 170, (2018), s. 146–162